Původem polská básnířka, překladatelka a bohemistka je v současnosti již výraznou a zavedenou osobností české literární scény. Na Inverzi představí loňskou sbírku Poslední cestopisy, která je jejím knižním debutem v českém jazyce. Rozostřené hranice, domov a domovy, jazyk jako prostor. Její verše vytrhávají věcný i symbolický kontext ze světa a shromažďují jej kolem sebe, kolem nás. Je intimita cizí, nebo naše?
Velkolepé zahájení našeho festivalu! Iva Bittová patří k nejvýraznějším osobnostem české alternativní hudební scény, je to vynikající zpěvačka i houslistka. Kromě akustického dobrodružství proslulé hudebnice, která v současnosti žije v New Yorku a do Ostravy přijíždí jen velmi zřídka, vás čeká také společné vystoupení s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Toto netradiční a originální spojení se ponese na vlnách zvukové improvizace na některé nejznámější autorovy básně. Bude to vskutku neopakovatelný zážitek.
Slovenský šachový velmistr, teolog, filozof a spisovatel, který ví, že na rozdíl od šachů život není černobílý. Markoš se věnuje také seberozvoji, pedagogice, a především kritickému myšlení a jeho zdokonalování. V roce 2019 vydal na toto téma knihu Sila rozumu v bláznivej době, která se v roce 2022 dočkala překladu do češtiny. Tato publikace není nic menšího než velmi poctivě sepsaným manuálem kritického myšlení, který obsahuje hutný souhrn myšlenek a strategií využitelných v každodenním životě. Díky množství příkladů, statusů a ukázek ze současné slovenské společnosti je tato kniha praktickou pomůckou v rozplétání chaotického světa kolem nás.
Jaký je vztah mezi herními avatary, virtuálními těly a ideologií? Kde se potkávají počítačové hry, umění a kultura? Někde tam, kde se zrovna nachází Ondřej Trhoň. Tento výzkumník, publicista a vývojář videoher si od letoška může mezi své aktivity zařadit i vydávání knih. Jeho debut Ještě jeden level rozkrývá skryté úrovně her i jejich celospolečenský přesah. Jak máme dnešní hry číst? Proč jsou tak populární? Jak gamifikujeme každodennost? Přijďte odzoomovat od jednotlivých virtuálních světů a podívat se, co udělaly s tím velkým světem jako takovým.
Zkušený český básník a spoluzakladatel básnické skupiny Fantasía (spolu s Adamem Borzičem a Petrem Řehákem). Jeho posledním dílem je básnický triptych nazvaný Dokumenty, který mu letos vynesl nominaci na Magnesii Literu v kategorii poezie. Tato rozsáhlá publikace představuje dynamický celek představující místy barevné, místy ponuré lyrické mnohohlasí. V triptychu najdeme civilní texty popisující banální skutečnosti, angažované texty, sociální satiru, surreálné výjevy blízké budoucnosti, ale také intimní lyriku či vědeckofantastické náměty. Všechny autorovy poetiky se zde potkávají v uceleném a velmi impozantním celku podávajícím zprávu o stavu soudobého světa, společnosti i jedince.
Jaký je život člověka ve světě aut? Prozaik, provozovatel analogových fotokabin a bývalý nomád Petr Šesták ve svém románovém pamfletu Vyhoření podává obžalobu fetišizace automobilu coby symbolu pokroku, nezávislosti, moci a privatizace světa. Vyprávění kurýra, který rozváží po městě jídlo, příliš šlape a příliš přemýšlí, je roztroušené mezi vzájemné nadávky účastníků každodenního provozu.
V roce 1924 byly ve Francii publikovány dokonce tři „první“ manifesty surrealismu: Luis Aragon vydal na konci června v časopise Commerce manifest s názvem Vlna snů a v říjnu téhož roku vyšly dva stejnojmenné manifesty Manifeste du surréalism, a to od Ivana Golla v jediném čísle jeho časopisu Surréalisme a následně byl knižně publikován ten nejslavnější od André Bretona. Letos je tomu tedy sto let od tohoto „trojjediného“ úsilí onoho zásadního „dramatu“ literatury, a proto se letos obrátíme k českému surrealistickému dramatu – jednak čtenou reprodukcí vybraných surrealistických her s herečkou Zuzanou Truplovou, jednak diskuzí s Markem Lollokem, jedním z editorů antologie České surrealistické drama.
Iryna Zahladko je výraznou osobností současné poezie, která svým jedinečným přístupem k jazyku a literatuře zaujímá významné místo nejen v českém, ale i v evropském literárním kontextu. Na Inverzi představí svoji nejnovější sbírku Jak se líčit v nemoci, která vyšla v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam. V kontextu autorčiny vlastní teze, že „osobní je politické a naopak“ tak stránkách této knihy sledujeme litý zápas ne v jedné, ale rovnou ve dvou válkách – o život svůj i celého národa. Autorka tuto kniha představí v rámci scénického čtení, poté bude následovat skromný křest.
Svým debutem Fosfény, který vyšel v DIY nakladatelství Adolescent, vstupuje Jan Horský na českou básnickou scénu jako autor značně imaginativní až surrealistické poezie. Knihu lze číst jako divoký a volně běžící proud asociací, stejně jako autentickou invokaci vlastní subjektivity. Horského jazyk představuje barvitý a osobitý záznam, kterým jako symbolická tkáň prorůstá pestrý slovník plný neotřelých výrazů i neologismů. Autor ukazuje, že čeština dokáže velmi rychle a novátorsky vstřebat globální trendy, genderová a další témata i obraznost digitality.
Rejpnu si do solární bouře! Tak se jmenuje divoký debut Antonína Zhořce, se kterým se do českého literárního rybníčku dostává queer surrealismus plný smyslovosti, asociativnosti, drzosti, smutku, tělesnosti, ale i spirituality. Zhořcova žlutá kniha vás vtáhne do epicentra solární bouře, ježící se jako zvířecí hříva, a připomene, že každý v sobě máme tygra s ostrými drápy. Po přečtení této knihy zjistíte, že máte prsty umazané od slunce a v hrdle vám klokotá píseň žlutých tvorů.
Bezejmenná vypravěčka nového románu Terezy Semotamové dokáže svým živým, bezprostředním jazykem a naléhavým tónem rychle vtáhnout čtenáře do svého světa, jenž v sobě obsáhne velkoměstské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periferii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu. Obsesivní nářky, kritické šlehy i bolestné introspekce postupně vytvářejí svého druhu generační zpověď. Sonda do života mladé umělkyně se přitom stále stáčí k témuž: k odvaze čelit sobě samé, ke konfrontaci se svými skutečnými emocemi a potřebami.
Večer spolupořádá Tvar, obtýdeník živé literatury, a moderuje Jakub Pavlovský.
Tereza Semotamová vystudovala dramaturgii a scenáristiku na JAMU, německý jazyk a literaturu na FF MU, na JAMU absolvovala doktorát na téma Německé rozhlasové hry 50. let. Pracuje jako redaktorka německo-česko-slovenského online magazínu JÁDU (Goethe Institut Praha). Napsala desítky rozhlasových her a literárních pořadů pro Český rozhlas, věnuje se publicistice a překládá současnou německojazyčnou beletrii. V roce 2015 vyšel román její román Počong (Větrné mlýny), který napsala s Jakubem Vítkem. V roce 2019 pak próza Ve skříni, která byla nominována na Magnesia Literu a přeložena do němčiny, italštiny a polštiny. Letos vyšel její román Radikální potřeby.
Natálie Schejbalová, také známá jako Tali, je česká influencerka, komička, zpěvačka, slamerka, herečka a v neposlední řadě básnířka. Na Inverzi proběhne představení a křest její básnické prvotiny Nepřeháním, která vyšla v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam. Do své prvotiny přenesla jistou bezprostřednost slam poetry, zároveň se jedná o velmi divoký imaginativní celek, jenž čerpá z jakési temné groteskní nadsázky, která tiše leží za básněmi. Schejbalová vychází místy z nonsensové, absurdizující poetiky ve spojení s humorem a obrazotvornou zkratkou.
Vojtěch Pecka je český sociolog. Ve svém výzkumu se zaměřuje na to, jak se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám, i na současné sociální teorie, jež zpracovávají vztah společnosti k širší ekosystémové a geofyzikální realitě. Spolupodílí se také na cyklu A2larmu o klimatické krizi Budoucnost je teď.
Jeho kniha Továrna na lži je o tom, jak funguje výroba klimatických dezinformací v českém a světovém kontextu. Byla nominována na ČRo Plus Literu za publicistiku.
Držitel Ceny Jiřího Ortena, básník a organizátor kulturního života v Českých Budějovicích Šimon Leitgeb se na literární scéně etabloval mj. svou ojedinělou poetikou, neobvyklými lyrickými subjekty a specifickým přednesem. Žije v Českých Budějovicích, kde se organizuje multižánrový festival Literatura žije! Jeho básně byly přeloženy do mnoha jazyků a publikovány v Japonsku, v Rakousku, na Slovensku, na Ukrajině, ve Francii a v Rumunsku.
Colin McGuire pochází z Glasgow a žije v Edinburghu. Jeho první pamflet Everybody Lie Down, and No One Gets Hurt (Všichni na zem a nikomu se nic nestane) vyšel v roce 2013. Jeho první sbírka As I Sit Quietly, I Begin To Smell Burning (Zatímco tiše sedím, začínám cítít kouř) vyšla o rok později. V roce 2018 mu vyšla další sbírka nazvaná Enhanced Fool Disclosure (Úplné odhalení). V tom samém roce získal cenu Out-Spoken Prize for Best Poem and Film za báseň „The Glasgae Boys“. V roce 2020 získal od organizace Scottish Book Trust stipendium Ignite Fellowship. Momentálně pracuje na próze v rámci projektu Queer Writing Scotland.
Autorské čtení bude překládáno do češtiny.
Captured in Prague throughout 2018-2022, the film shows the OBJECT:PARADISE Manifesto which is to make the public poetry reading more accessible, low-brow, and contextually specific.
While figures show that reading poetry is slowly on the rise, the structure of the public poetry reading has not evolved nearly as much. With the rich shared history that Performance Arts has in Central Europe, we see this as an opportunity to promote poetry beyond its literary conventions by fusing interdisciplinary actions in the exchange of ideas.
OBJECT:PARADISE is a Prague-based performance and poetics collective revolving around the pragmatics of language.
Film bude promítán v angličtině.
Tyko Say is a Prague-based curator interested in promoting poetry as a procedural experience that is dependent on the dialogue between the audience, poem, and the context in which it is experienced. To accomplish this, Tyko is involved in various multi-media and interdisciplinary projects, most notable through his collective OBJECT:PARADISE which acts as a platform for young people in Prague to explore not what art should be, but rather what it can be— and do, together in a shared moment of time.
See more of his works at www.tykosay.com and www.objectparadise.com
Program proběhne v angličtině.
Čtení (ne)zavedených autorů Harakiri Czurakami je inverzní stálicí. Na těchto neotřelých literárních čteních vystoupí několik mladých autorů i autorek. Někteří píšou poezii, jiní zase prózu. Některé čeká maturita, jiní už mají děti – všechny však spojuje láska k psaní a originální poetika. Přivítáme debutanty, literární matadory i ty, kteří na svoji první knihu teprve čekají.
Geniální detektiv Léon Clifton je postrach zločinců, mistr převleků a je hezký. Kromě toho je hlavní postavou populárního českého literárního braku, který kazil mládež před více než sto lety. My chceme kazit vás, proto v Cliftonovi pokračujeme. Přidali jsme mu policejní komisařku Sarah Brighitovou, komediální hravost, fantaskní nadsázku a jazykový humor. V Neapolském dobrodružství řeší Clifton vyloupení Small Rich Bank a jeho hrozitánským protivníkem je tentokrát sama chicagská mafie. Na Inverzi zažijete unikátní scénické čtení s mottem: „Klič, raš, puč též!“
Chtěli jste někdy vědět, co přesně znamená třeba gramlavy, oryngla, žgraň nebo chuj s tym, ale neměli jste se koho zeptat? Pak je publikace Kratke Zobaky, která letos vyšla v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam, určena právě vám! Tento „slovnik“ vám nejen slovně, ale i prostřednictvím krásných a názorných vysvětlí významy mnohých výrazů a frází, které dodnes žijí v mluvě obyvatel na Ostravsku a v jeho blízkém okolí.
Na Inverzi se můžete těšit na představení knihy, ilustrací i křest s autorkou knihy Alžbětou Štenclovou a dialektoložkou Pavlínou Kuldánovou.
Letošní laureát Magnesie Litery i Ceny Jiřího Ortena, básník, překladatel a spisovatel Marek Torčík představí na Inverzi svůj románový debut, který pořádně rozčeřil vody tuzemské literární scény. Rozložíš paměť je románem o nepochopení, lásce, a hlavně o odpuštění. Ve 3.37 ráno probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v industriálním Přerově. Spolu s ním poznáváme prostředí, které trestá odlišnost, a lidi, kteří se snaží najít prosadit své místo ve světě plném předsudků a nepochopení. Vydejte se s námi na cestu do vzpomínek mladého queer chlapce, který hledá své místo v životě.
Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Na to i jiné otázky se ve svém napínavém románu ptá spisovatel a anglista Jakub Stanjura. Protagonistka jeho debutu Srpny se jmenuje Daniela. Vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti, které přicházejí s nevysvětlitelnou pravidelností každý srpen. Když se seznámí se Štěpánem, zdá se, že konečně potkala svoji spřízněnou duši. Jenže brzy začne v novém vztahu ztrácet kontrolu nad sama sebou a postupně začíná pochybovat o všem, co dříve považovala za pravdivé a jisté.
Autor v románu originálním způsobem otevírá závažné téma gaslightingu – zvláštní formy manipulace, při níž oběť zpochybňuje vlastní racionalitu, paměť i celkové vnímání reality.
Beseda s jednou z nejoceňovanějších polských autorek poslední dekády. Básnířka, prozaička a fotografka Małgorzata Lebda je laureátkou předních polských literárních cen i autorkou, jejíž díla si získávají čím dál větší ohlas ve světě. Její tvorba silně reflektuje téma pomíjivosti, smrti i vztah člověka a přírody. Na Inverzi si bude s polonistou Petrem Ligocký povídat nejen o její beskydské básnické trilogii, ale také o jejím prozaickém debutu – románu Łakome (2023), který se stal v Polsku ihned po svém vydání literární událostí.
Akci podpořil Polský institut v Praze.
Punkové loutkové divadlo. Tradiční Erbenova „Jabloňová panna“ vyprávěná velmi netradičně, za pomoci gramofonových desek a dalšího haraburdí. Je pro děti od 4 let. Ústav úžasu ji hraje naprosto interaktivně až participačně.
Jakub Folvarčný je performativní umělec, který vystudoval herectví na pražské Divadelní Fakultě Akademie Múzických Umění / DAMU, a jenž pracuje na volné noze. Jeho profesí je prezentace rozsáhlého autorského repertoáru sestávajícího ze sólových i skupinových divadelních a kabaretních výstupů, rodinných představení, koncertů, interaktivních prostorových her nebo slam poetry… dále je autorem několika scénářů pro ČT a ČRo Vltava, stojí za režií autorských inscenací v tuzemsku i zahraničí a vede herecké dílny jevištní práce s objektem a improvizace. Je zpěvákem a textařem kapely Střídmí klusáci v kulisách višní.
Anna Borovičková Ročková je básnířka, grafička, spoluautorka pořadu Jazykovědma pro Českou televizi, a především kolážistka s nezaměnitelným rukopisem, jejíž citlivé, vtipné i velmi osobní koláže nezřídka spatříte na albech, v časopisech, v knihách nebo třeba na Instagramu. Na workshopu se bude stříhat lepit, blbnout, vymýšlet srandy a vznikne spousty krásy. Děti se naučí tvořit vlastní knižní záložky, vyjadřovat se formou koláže a užijí si zábavný čas s naší oblíbenou umělkyní a zkušenou paní učitelkou.
Sraz: Slezskoostravská radnice ve 13.00
Plánovaná délka procházky: cca 2,5 hodiny
Unikátní „ostravská sopka“ s nenapodobitelným geniem loci vznikla podobně jako jiné ostravské haldy z odpadiště vytěžené důlní hlušiny. Dnes se jedná o turisty velmi oblíbenou přírodní atrakci s unikátní teplomilnou faunou a flórou, ale hlavně s oním úžasným, dechberoucím výhledem na celé tohle – jak píše básník Petr Hruška – „vyrabované město“ i nedaleké Beskydy. Teplá zem haldy Ema v minulosti vábila lidi bez domova a snad i jakési podmaňující temné síly, které těmto životem tolik ztrápeným jedincům nedovolily se už nikdy vrátit zpět. Chcete se dozvědět, jak tihle dnes již legendární ostravští brenparťáci žili nebo kteří místní umělci tady na haldě propařili mládí? Anebo toužíte spatřit Ostravu jen z trošku jiné perspektivy?
Procházka se koná ve spolupráci s Knihovnou města Ostravy
Mladou generaci autorstva na Inverzi zastoupí také pětadvacetiletá slovenská spisovatelka Nicol Hochholczerová. Úspěch zaznamenala nejen v rodném Slovensku, ale také v Česku, kde loni vyšel překlad jejího debutu Tenhle pokoj se nedá sníst. Ten popisuje toxický vztah dospívající Terezy a o několik generací staršího Ivana. Hochholczerová se zařadila mezi nastupující generaci autorů a autorek, kteří boří dobová tabu a nezdráhají se věnovat tématům, která jsou opomíjená.
Esejistická kniha V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen ve společnosti novinářky Silvie Lauder platí za jednu z literárních senzací minulého roku. Fundovaně a na základě pečlivě zpracovaných dat se autorka věnuje postavení žen v české společnosti a její genderové zaostalosti. Jedná se o dílo, které otevírá oči a má potenciál hluboce ovlivňovat jednotlivce i společnost.
Silvie Lauder pravidelně přispívá do magazínu Respekt a psala i například do Lidových novin.
Ve Francii žijící spisovatelka a filmařka Andrea Sedláčková napsala doposud nejkomplexnější a nejdetailnější biografii nejslavnější české malířky Toyen. Kniha Toyen: První dáma surrealismu (2023) je fascinujícím pohledem na život revoluční umělkyně, jejíž charakter je pro čtenáře uchopitelnější a plastičtější než kdykoli dříve. Velký prostor je ale také věnován předválečné české a francouzské výtvarné scéně a tehdejším levicovým kruhům. Aby mohla autorka vypracovat takto ambiciózní kroniku, musela strávit stovky hodin v archivech a probírat se i dosud nezveřejněnými deníky.
Andrea Sedláčková režírovala například oceňované drama Fair Play (2014) nebo také dokument Toyen, baronka surrealismu (2022).
Divoká? Kriminální? Plná naděje? Devadesátá léta byla mnohem víc...
Nevkusná? Kriminální? Nespoutaná? Plná naděje? Nejlepší? Ačkoliv jsou devadesátá léta dnes už historií, v mnohých podobách s námi zůstávají. „Devadesátky“ se staly předmětem protichůdného vzpomínání na to, co se vlastně v první porevoluční dekádě odehrálo. A jaké to pro nás mělo důsledky až do současnosti.
Na Inverzi vystoupí spoluautorky knihy Věčná devadesátá – novinářka Apolena Rychlíková a historička Veronika Pehe.
Jedním z vrcholů Inverze je již tradičně literární Paseka Petra Hrušky. Ta za dobu své existence hostila přes stovku literátů ze všech koutů naší republiky i mimo ni. Letos na ní (slovy Petra Hrušky) vystoupí dva severští postindustriální divoši, hlásící se k třaskavému teritoriu, z nějž pocházejí, a to i ve své tvorbě!
Ze severních Čech přivítáme prozaika, esejistu, básníka, performera a výtvarníka Patrika Linharta a z domácí Ostravy zase sochaře, malíře, hudebníka a básníka Marek Pražák.
(Můry mají nárok na kremaci) disponují smyslem pro humor a temnou představivostí. Z jejich hudby čpí inteligence, ale i nános metafor zastírající touhu po opravdové lidské společnosti. Muzikou jako by oscilovala hesla typu: „svět hoří, tak pojďme tančit“, přičemž je to tanec se slzami v očích. Tato hořkosladká nejistota však nese ovoce v podobě neskutečně živých koncertů. Žánrově se MMNK nachází na hranici progresivního punku a agresivnějších kytarových žánrů. Sami sebe definují jako white trash. Kapela debutovala v roce 2022 deskou Uměnení 2: Ohnivá pomsta. Teď pracuje na novém albu, které má vyjít v lednu. Některé připravované singly si ale můžete poslechnout už na Inverzi!
Se svou hudbou již stačila procestovat celý svět, s kapelou Flavians vystoupila i na legendárním anglickém festivalu Glastonbury a její debutové sólové album Pozdravy z polepšovny se suverénně zařadilo mezi nejlepší tuzemská alba loňského roku. Koncert písničkářky Anny Vaverkové uzavře celou letošní Inverzi a lepší vrchol jsme si snad ani nemohli přát.
Žánr: Dream Pop, Bedroom Pop
Soundcloud