Účinkující a program

Autoři

/

Kapely

po 28.8.
19:15 - 19:45
Provoz

Jan Těsnohlídek: Garum

po 28.8.
19:45 - 20:15
Provoz

Alžběta Stančáková: Чачак / Čačak

út 29.8.
17:00 - 17:30
Pant

Adam Borzič: Ptačímu pískotu se neposmívej

út 29.8.
17:30 - 18:00
Pant

Elena Pecenová: Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky

út 29.8.
18:00 - 19:00
Pant

Jan Němec: Liliputin

st 30.8.
16:30 - 17:30
Fiducia

Le Grand Jeu: Jinou znalost skutečnosti!

st 30.8.
17:30 - 18:30
Fiducia

Česká a slovenská queer poezie

st 30.8.
18:30 - 19:30
Fiducia

Jakub Šponer: Ekstase

čt 31.8.
17:00 - 18:00
Provoz

Tereza Matějčková: Kdo tu mluvil o vítězství?

čt 31.8.
18:00 - 19:00
Provoz

Simona Bohatá: Zbabělí hrdinové

čt 31.8.
19:00 - 20:00
Provoz

Šárka Homfray: Proč jsme tak naštvané?

čt 31.8.
20:00 - 21:00
Provoz

Daniel Hradecký: Náměstí práce

čt 31.8.
21:00 - 22:30
Provoz

Harakiri Czurakami

pá 1.9.
16:00 - 17:00
Pant

Marcela Poláčková: Děti to chtěj vědět taky

pá 1.9.
17:00 - 18:00
Pant

Jiří Padevět: 1945

pá 1.9.
18:00 - 19:00
Pant

Linda Bartošová: Novinářky

pá 1.9.
19:00 - 20:00
Pant

PIKO: Junkies' lives matter

pá 1.9.
20:30 - 22:00
Pant

tl;dr live

so 2.9.
10:00 - 10:45
Pavilon

Petr Váša: Rajčaťáci a Banáni

so 2.9.
11:00 - 11:45
Pavilon

Ondřej Hrabal a Alžběta Zatloukalová: Tasemnice hledá byt

so 2.9.
12:00 - 12:45
Pavilon

Jan Dvořák a Jana Macečková: Špiónka Mia

so 2.9.
13:30 - 14:30
Pant

Jarda Konáš: Město v mlze

so 2.9.
14:30 - 15:30
Pant

Ondřej Štindl: Tolik popela

so 2.9.
16:00 - 17:00
Provoz

Klára Vlasáková: Těla

so 2.9.
17:00 - 18:00
Provoz

Anna Beata Háblová: Směna

so 2.9.
18:00 - 19:30
Provoz

Tabery & Pospěch: Je česká společnost opuštěná nebo neznámá?

so 2.9.
19:30 - 21:00
Provoz

Paseka Petra Hrušky

Kapely

po 28.8.
21:00
Provoz

Panenské plameny

út 29.8.
20:00
Provoz

ROLE

pá 1.9.
22:30
Provoz

Hothouse

pá 1.9.
23:45
Provoz

Bibione

so 2.9.
21:45
Provoz

Cringe Prince

so 2.9.
22:45 - ???
Provoz

Spektrum

Zahájení Inverze s Petrem Hruškou a Ivanem Motýlem

Inverzní program letos už pošesté zahájí ostravští bardi Petr Hruška a Ivan Motýl. Pánové jsou hrdými kmotry našeho festivalu a každoročně si pro vás připravují pásmo plné poezie, fejetonů, vzpomínek na literární Ostravu devadesátých a nultých let a mnoho dalšího. Poetičtější zahájení festivalu si nedokážeme představit.

Jan Těsnohlídek: Garum

Jana Těsnohlídka přivítáme na Inverzi znovu po pěti letech. Tento český spisovatel s osobitou poetikou, který je laureátem Ceny Jiřího Ortena z roku 2009, do literárního provozu neúnavně chrlí jednu kvalitní sbírku za druhou – a to jako autor, ale také jako nakladatel. V jeho nakladatelství JT's vyšly již desítky sbírek převážně českých autorů, které si získaly pozornost širokého literárního obecenstva. Autor na Inverzi přečte ze své poslední sbírky Garum a jako všechna jeho čtení, i tuto sugestivní performance si nesmíte nechat ujít.

Alžběta Stančáková: Чачак / Čačak

Alžběta Stančáková je etablovaná česká básnířka a laureátka Ceny Jiřího Ortena z roku 2015. Autorčina druhá kniha, nazvaná enigmaticky podle srbského města Čačak (Чачак), byla letos nominovaná na Magnesii Literu v kategorii Poezie roku. Sbírka si získala pozornost pro svoji znepokojující tělesnost a místy také kafkovskou nesrozumitelnost odrážející odcizení současné společnosti. Autorka v jednotlivých textech zabíhá do intimní sféry vlastních pocitů, ale zároveň se nebojí sbírku opřít o kritiku společnosti.

Adam Borzič: Ptačímu pískotu se neposmívej

Adam Borzič umí naslouchat! O tom svědčí nejen to, že se věnuje poezii a překladatelství, ale také je terapeut. Autor už několik let vede literární obtýdeník Tvar a do světa české literatury vstoupil jako člen básnické skupiny Fantasía, se kterou spolu s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem vydal eponymní sbírku.

Borzič rovněž napsal sbírky Rozevírání a dále Počasí v Evropě, která bylo nominovaná na Magnesii Literu, a Orfické linie. Na letošní Inverzi autor přečte ze svého dosud nevydaného rukopisu s pracovním názvem Ptačímu pískotu se neposmívej.

Elena Pecenová: Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky

Elena Pecenová (nar. 1994 v Pardubicích) vystudovala na Akademii výtvarných umění v Praze obor Intermedia a zabývá se performativním uměním a textem. V roce 2019 získala zvláštní cenu poroty v Literární soutěži Františka Halase a také se stala držitelkou prémie ve slovenskočeské soutěži Básne SK/CZ. Publikovala ve stejnojmenném sborníku, na kulturních webech i časopisecky. Mezi lety 2020 a 2021 vedla časopis Psí víno. V roce 2022 jí v Nakladatelství AVU vyšel básnický debut s názvem Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky.

Jan Němec: Liliputin

Vystudoval religionistiku a sociologii, dnes přednáší na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Je autorem románů Dějiny světla (2013), za který získal Cenu Evropské unie za literaturu, a Možnosti milostného románu (2019), nominovaného na Magnesii Literu. S Petrem Vizinou připravili knihu rozhovorů o současné spiritualitě Znamení neznámého (2021). Jeho knihy byly přeloženy do patnácti jazyků. Je šéfredaktorem měsíčníku Host, pravidelně spolupracuje s týdeníkem Respekt a s Českým rozhlasem.

Česká a slovenská queer poezie

V rámci programu dojde k představení knihy Toto je môj coming out a také aktivit nakladatelství Adolescent. Součástí bude také diskuze s diváky. Vystoupí Aleš Kauer a Kino Peklo.

Aleš Kauer

Vývarník, básník, performer, zakladatel bibliofilského nakladatelství Adolescent, několika avantgardních hudebních projektů, organizátor kulturních akcí a literárně-hudebního festivalu Kvílení. Graficky a výtvarně doprovodil mnoho knih a časopisů. Básně a texty publikoval například v A2, Hostu, Tvaru, Welesu, Glosolalii, Prostoru, Artiklu... Občasnými hudebními recenzemi přispívá na portál Deník Referendum. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny (Natálie Nera), španělštiny (Emilio Paz), polštiny (Jaroslaw Pastuszak), ukrajinštiny (Krystyna Kuznietsová), slovinštiny (Taťjana Jamnik), maďarštiny (Csehy Zoltán) a publikovány v zahraničních literárních časopisech a antologiích. Výběr z jeho juvenilních básní vydalo nakladatelství Kniha Zlín v roce 2011. Poslední básnické sbírky vyšly v nakladatelství Adolescent: VNĚ/MNĚ (2014) a HappyEND (2020). Na Bandcampu jsou ke slyšení cykly zhudebněných básní Heron (Ivan Martin Jirous), ERTH (Olina Stehlíková), Imaginists (Sergej Jesenin), Vyrozumění (Václav Havel).

Kino Peklo

Kino Peklo (1993) je básnířka, performerka, hudebnice a knižní editorka v nakladatelství Adolescent. Dosud vydala čtyři básnické sbírky (Před setřením, Osa, Black screen a Borderline), pátou knihu s názvem Fuga připravuje k vydání na příští rok. Její básně byly přeloženy do několika evropských jazyků, byla též zařazena do antologie Nejlepší české básně. Žije v Praze.

Jakub Šponer: Ekstase

Kniha o člověku, který není schopný žít v dnešní společnosti… Nejen o tom je prozaický debut Ekstase od hudebního publicisty Jakuba Šponera, který letos vyšel v nakladatelství Paseka. Hrdina novely se propadá do světa, nevnímá čas a hranice, jenom se v sobě utlouká a ničí. Záchranu spatřuje v upínání se na vztah – na to, že si najde někoho, kdo ho z trápení vytáhne.

A co o své knize říká Šponer? „Nemám rád, když autor svůj text jasně definuje. Je mnohem lepší, když to dělají sami čtenáři, protože vznikne několik interpretací, a to i autory může obohatit.“

Tereza Matějčková: Kdo tu mluvil o vítězství?

Tereza Matějčková je filozofka a publicistka. Od roku 2013 do 2015 vyučovala religionistiku a filozofii na Filozofické fakultě UK. Odborně se zabývá především německou kontinentální filozofií a filozofií náboženství. Pravidelně uveřejňuje eseje v týdeníku Echo. Napsala knihu Hegelova fenomenologie světa, která vyšla i v němčině. Její poslední publikace se jmenuje Kdo tu mluvil o vítězství?: Osm cvičení ve filosofické rezignaci, za kterou si vysloužila nominacii na Magnesii Literu a představí ji také u nás na Inverzi.

Simona Bohatá: Zbabělí hrdinové

Simona Bohatá se narodila 17. 2. 1965 v Praze. Dětství a velkou část života prožila v pražských čtvrtích Strašnice, Vršovice a Žižkov, které ji zásadně ovlivnily. Zejména Žižkov ji zasáhl v jejích formativních letech stejně silně, jako později centrum Prahy při studiu Střední ekonomické školy. Po škole byla přijata na Ježkovu konzervatoř na obor text a scénář, ale studia nedokončila. Za poslední dílo Klikař Beny, mapující svérázné dospívání v šedivé normalizaci, byla nominována na Literu za prózu.

Šárka Homfray: Proč jsme tak naštvané?

Šárka Homfray po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy téměř deset let působila na Ministerstvu dopravy převážně při tvorbě a projednávání legislativy. Od roku 2017 působí jako právnička na Odborovém svazu státních orgánů a organizací, kde se věnuje zejména právnímu poradenství v oblasti státní služby a pracovního práva, kolektivního vyjednávání a platového odměňování. Je místopředsedkyní Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů a členkou Women´s Committee Evropské odborové konfederace (ETUC). Je autorkou mnoha popularizačních textů a komentářů i odborných právnických článků. V roce 2022 vydala soubor feministických esejů nazvaný Proč jsme tak naštvané? a je spoluautorkou podcastu PAY GAP o genderových aspektech světa práce.

Daniel Hradecký: Náměstí práce

Daniel Hradecký (21. dubna 1973, Most) je český básník a spisovatel. Absolvoval gymnázium v Litvínově, v letech 1994–2007 pracoval jako archivář Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Na Inverzi bude číst ze své připravované knihy Náměstí práce.

Le Grand Jeu: Jinou znalost skutečnosti!

pořad Romana Polácha

V roce 1922 se seznámili Bratři Simplisté – Roger Gilbert-Lecomte, Robert Meyrat, Roger Vailand a René Daumal, ke kterým se později už jako ke skupině Le Grand Jeu připojili český prozaik a básník Richard Weiner a malíř Josef Šíma. Le Grand Jeu pak v průběhu své krátké, (sebe)destruktivní existence dodržovala (ať už pomocí opiátů nebo neobvyklou prací s vlastním tělem a vědomím) onu rimbaudovskou zásadu neustálého rozrušování smyslů, aby dosáhli ryzího uchopení skutečnosti, které „se nenazývá“ a utvořili tak jednu z neopominutelných (para)surrealistických skupin, jež se rovněž vymezovala vůči dobovému surrealismu bretonovského typu. Robert Janda a Roman Polách zvou do dolních prostor Fiducie (a nevědomí) na pásmo z textů (a jejich nových překladů) členů Le Grand Jeu!

Harakiri Czurakami

Některé letopočty začínají smrtí Ježíše, jiné narozením Buddhy, naše začínají rokem 2017. V tom roce vznikla platforma Harakiri Czurakami, bez které by (jak rádi připomínáme) nebyla ani Inverze. Těmito ztřeštěnými literárními akcemi totiž začaly naše kulturně-organizační pokusy. Zatím se jich uskutečnilo těsně pod 40 a vystoupily na nich desítky mladých autorů a autorek. My sice stárneme, ale Harakiri si stále zachovává ten stejný osobitý ráz. I letos na inverzním speciálu vystoupí nadějní mladí autoři a autorky.

Marcela Poláčková: Děti to chtěj vědět taky

Marcela Poláčková je spoluatorkou knihy Děti to chtěj vědět taky – O respektujících vztazích a sexuálním zdraví, která funguje jako novodobý návod pro dospěláky, kteří chtějí svým dětem vysvětlit zdánlivě složitá témata související se sexuální výchovou. Autorka představí svou knihu, součástí programu je také diskuze s moderátorem i diváky.

Jiří Padevět: 1945

Jiří Padevět se narodil v roce 1966 v Praze, kde stále žije. Publikoval několik knih krátkých próz na téma moderní historie (Sny a sekery, Dvacet minut na vsi, Republika, 1945, Ostny a oprátky, Poznámky k dějinám, Dotek Anthropoidu) a řadu historických průvodců (Průvodce protektorátní Prahou, Krvavé finále, Krvavé léto, Odbojová skupina bratří Mašínů, Tři králové, Anthropoid, Cesty s Karlem Hynkem Máchou). Je ředitelem nakladatelství Academia a ve volných chvílích se věnuje bádání o českých dějinách v letech 1938 až 1953. Na Inverzi představí sbírku mikropovídek 1945, která odhaluje často netušené zápletky konce války.

Autorkou fotografie je Soňa Pokorná.

Linda Bartošová: Novinářky

Linda Bartošová (1993) pochází z Vraclavi v Pardubickém kraji. Vystudovala žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Mezi lety 2013 a 2022 pracovala pro Českou Televizi. Moderovala pořady Interview 24, Horizont ČT24 nebo hlavní zpravodajskou relaci Události. Je autorkou knihy Novinářky (2022), ve které vyzpovídala kolegyně z oboru a sestavila tak výjimečnou výpověď současné generace novinářek. Pro Rádio Wave vytváří podcast Krása, který se snaží vyvracet přežitá tabu v pohledu na ženskou krásu. Pracuje pro Aktuálně.cz, kde připravuje a moderuje rozhovory.

PIKO: Junkies' lives matter

Kniha PIKO: Junkies‘ lives matter. Na životech feťáků záleží mapuje užívání nejznámější české drogy od prvních vařičských bytů v komunistickém Československu po současné trendy jako pikařské instagramy, drogy ve vyloučených lokalitách nebo protidrogovou prevenci ve vězení. Autoři knihy Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal se na Inverzi zúčastní diskuze nejen o svém díle.

Apolena Rychlíková
Česká režisérka dokumentárních filmů, aktivistka a novinářka. Redaktorka publicistického serveru A2larm. Ve své tvorbě se věnuje otázkám genderové rovnosti, dostupnosti bydlení, exekucím a dalším tématům sociální spravedlnosti.

Pavel Šplíchal
Sociolog a novinář. Přispíval na internetový blog Prigl.cz nebo do Revue Nový Prostor. Je redaktorem A2larm.

tl;dr live

Nejpopulárnější český literární podcast živě na Inverzi!

Jan Bělíček (1986) je literární kritik a novinář. Studoval filozofii a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je šéfredaktorem internetového deníku Alarm, který v roce 2013 spoluzakládal. Jeho články o literatuře, politice a kultuře se objevily v deníku E15, Salonu Práva, Respektu, na Českém rozhlase Vltava a v dalších médiích. Soustavně zkoumá fenomény a jevy nacházející se na hranici mezi uměním, společností a politikou. Na přelomu let 2019 a 2020 začal na platformě pro vizuální umění Institut úzkosti publikovat literární podcast V chapadlech murmuru, z něhož vychází i stejnojmenná kniha, která vyšla letos v nakladatelství Paseka.

Eva Klíčová (1977) vystudovala na FF MU v Brně dějiny umění a češtinu. Několik let učila na střední škole, od roku 2009 působí jako literární publicistka (Revue Prostor, Respekt, Salon Práva a Deník N). V letech 2012–2022 byla redaktorkou časopisu Host. Od roku 2022 je členkou redakce deníku Alarm.

Petr Váša: Rajčaťáci a Banáni

Tato událost je součástí speciálního programu pro děti a jejich rodiče, který se uskuteční v Pavilonu na Černé louce i pro návštěvníky bez akreditací.

Petr Váša (1965) je básník, prozaik, hudebník a performer. Je zakladatelem a zpěvákem kapely Ty Syčáci a tvůrcem konceptu fyzického básnictví stírajícího hranice mezi poezií, hudbou, tancem a dramatickým uměním. Na Inverzi představí svou dobrodružnou knihu pro děti a mládež Rajčaťáci a Banáni.

Ondřej Hrabal a Alžběta Zatloukalová: Tasemnice hledá byt

Tato událost je součástí speciálního programu pro děti a jejich rodiče, který se uskuteční v Pavilonu na Černé louce i pro návštěvníky bez akreditací.

Workshop pro děti na motivy knihy Tasemnice hledá byt. Děti budou malovat zvířatka a vymýšlet o nich básně. Domů si tak odnesou vlastní ilustrovanou básničku.

Ondřej Hrabal je básník a jeden z organizátorů Inverze. Letos mu vyšla již třetí sbírka Přenašeči závěsů. Alžběta Zatloukalová Göbelová je ilustrátorka a animátorka. Vystudovala animovaný film na UTB ve Zlíně a studium zakončila absolventským filmem Duchařina, který sklidil úspěch na mnoha mezinárodních festivalech. Společně vytvořili sbírku rozpustilých, vtipných i drzých básniček Tasemnice hledá byt (2022) o známých i neznámých zvířátkách žijících v naší zemi.

Jan Dvořák a Jana Macečková: Špiónka Mia

Tato událost je součástí speciálního programu pro děti a jejich rodiče, který se uskuteční v Pavilonu na Černé louce i pro návštěvníky bez akreditací.

Napůl pohádkové čtení, napůl divadlo, tajná mise a autogramiáda skutečné Špionky Mii.

Jan Dvořák (1993) vede Kulturní centrum Provoz a je také jedním z organizátorů Inverze. Podílel se na knižním průvodci 111 míst v Ostravě, které musíte vidět (2022). Jana Macečková (1996) je fotografka a svými analogovými snímky doprovodila mimojiné právě zmíněného průvodce. Společně napsali pohádku Špionka Mia: Případ Doktora Pichulky o psí agentce Mii, která se snaží vyřešit záhadu ve svém revíru na Slezské Ostravě. Ilustrace pro knihu vytvořil ostravský výtvarník Vladislav Hroš.

Čtení bude přítomna také samotná špionka Mia, tedy její reálný předobraz - fenka, kterou Jana a Jan adoptovali z Útulku Bouda.

Jarda Konáš: Město v mlze

Novinář a publicista Jarda Konáš se pohybuje především na hudební scéně, nárazově píše i o literatuře, filmu a videohrách. Jeho domovským médiem je hudební měsíčník Headliner, který před deseti lety založil. Je autorem několika pořadů pro Stream.cz a Mall.tv, píše i pro časopisy Level a ABC, čtvrtým rokem točí podcast Retro noty o herní hudbě. Jako spisovatel debutoval před pěti lety románem Dominika. Na festivalu Inverze představí svou novou knihu, folk horor ze Sudet nazvaný Město v mlze.

Autorem fotky je Honza Sakař.

Ondřej Štindl: Tolik popela

Narozen v roce 1966 v Praze. Publicista, spisovatel a scénárista. Působí v Rádiu 1. Za scénář k filmu Pouta (2010) získal Českého lva a Cenu české filmové kritiky. Knižně vydal romány Mondschein (2012), K hranici (2016) a aktuální Tolik popela (2022), za který byl nominován na Cenu Evropské unie za literaturu a se kterým dorazí i na Inverzi.

Za novelu Až se ti zatočí hlava (2014) byl navržen na knižní cenu Magnesia Litera. Je autorem scénáře k oblíbenému seriálu Svět pod hlavou (2017).

Klára Vlasáková: Těla

Narodila se v roce 1990 v Českých Budějovicích. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU a žurnalistiku a gender studies na Univerzitě Karlově. Pracuje jako dramaturgyně České Televize, její texty se objevují například na A2larm, Seznam Zprávách nebo Heroine. Debutovala dystopickým románem Praskliny (2020), se kterým jsme ji přivítali na Inverze 2021. Je nám ctí, že letos představí novinku Těla (2023).

Klára Vlasáková je autorkou scénáře k filmu Běžné selhání (2022), který byl uveden také na festivalu v Benátkách. Úspěch slavily také její hrané podcasty pro Rádio Wave – Neklid (2021) a Rituál (2022).

Anna Beata Háblová: Směna

Spisovatelka, slamerka, architektka. Publikovala básnické sbírky Kry (Mox Nox, 2013), Rýhy (Arbor Vitae, 2015), Nevypínejte (Dauphin, 2018) a O mé závislosti nikomu neříkej (Dauphin, 2020). Příležitostně moderuje večery s tématy poezie, umění a architektury. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010 nebo Young Planning Professionals Award 2012. V roce 2017 jí vyšla populárně naučná kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu ke městu. Od roku 2018 přispívá do Ranních úvah na rozhlasové stanici ČRo Vltava. Její předposlední knihou na pomezí žánrů jsou Nemísta měst (Host, 2019) o opomíjených, pomíjivých a míjených místech. Básně i úryvky z knihy Nemísta měst byly přeloženy do několika evropských jazyků. Je členkou Asociace spisovatelů. Její poslední knihou je román z uměleckého prostředí Směna. Vystavovala v galerii Artwall (Nevýslovný, 2021), v kostele Pražského Jezulátka (Haiku proti beznaději, 2021), v galerii DOX (Tolik jiné přítomnosti, 2022) a v knihovně Krnov (Knihaiku, 2022).

Tabery & Pospěch: Je česká společnost opuštěná nebo neznámá?

Je česká společnost opuštěná nebo neznámá? Posun od roku 2017, přes 2021, do 2023. Diskuze o aktuálních dějinách a vývoji Česka pohledem předního českého novináře a sociologa.

Erik Tabery
Šéfredektor týdeníků Respekt a jedna z největších osobností tuzemské žurnalistiky. V roce 2017 napsal knihu Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše, která mapuje česká devadesátá a nultá léta. Za toto dílo dostal také Magnesii Literu.

Pavel Pospěch
Sociolog, žije na střídačku v Brně a ve Vídni. Na Masarykově univerzitě v Brně učí kurzy o klimatické změně, veřejném prostoru a sociální teorii. Je členem Centra pro kulturní sociologii na Yale University. V roce 2021 mu vyšla kniha Neznámá společnost, která se snaží současné Česko přiblížit těm, kdo jej neznají, a odcizit těm, kdo si myslí, že jej znají.

Paseka Petra Hrušky

Literární soirée oceňovaného básníka a literárního guru Petra Hrušky patří už do sféry ostravských legend. Paseka hostila za dobu své více než čtyřleté existence přes stovku literátů ze všech koutů naší republiky i mimo ni. Její vzkříšení proběhlo před několika lety právě na Inverzi a bylo to nejlepší, co se mohlo stát. Letošními hosty budou:

Patrik Banga – Novinář, hudebník, moderátor a podnikatel v IT. Letošní vítěz Magnesie Litery za debut Skutečná cesta ven, který představuje sugestivní zkušenosti mladého Roma vyrustajícího v 90. letech na pražském Žižkově. Autor od roku 2007 působí v redakci zpravodajského serveru iDNES.cz. V minulosti připravoval reportáže pro hlavní zpravodajskou relaci Události, podílel se na dokumentárním filmu Ghetto jako systém (2012), jeho blog má více než milion návštěvníků.

Petr Onufer – vystudoval anglistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na University of Texas v Austinu. V nakladatelství Argo vede edici angloamerických autorů (AAA), edici angloamerických básníků (AAB) a literárněkritickou edici Specula. Vyučoval na anglistice v Praze a v Českých Budějovicích. Texty o literatuře publikuje v Revolver Revue, Souvislostech a dalších časopisech. Soustavně působí jako překladatel – z angličtiny převedl například díla Josepha Conrada, T. S. Eliota, Williama Faulknera, Jacka Kerouaca, Dona DeLilla, Michaela Chabona, Richarda Wilbura, Wolfganga Isera či Terryho Eagletona.

Panenské plameny

Panenské plameny (alternativa, psychadelie, Beskydy) se daly dohromady kolem roku 2017 v Kopřivnici, odkud si také nesou notnou dávku své poetiky. Jejich debutové album Herostratus (2022, Korobushka Rec.) rozráží prostor různými zvukovými experimenty, které kombinují různé žánry, zajímavé kytarové aranže a náladu devadesátkového undergroudnu. Plameny plápolají tak, jak by zněly Beskydy Janáčkovi a Bezručovi, kdyby po nich putovali v současnosti. Skupina zažehne hudební program Inverze.

ROLE

Kapela ROLE rezonuje českým hudebním rybníkem relativně dlouho. Jejich prvotina „RÁNA“ (2016) vzbudila zasloužený rozruch, neboť vnesla do naší kotliny osobitou porci alternativního rocku. Skupina si zakládá na téměř básnickém pojetí lyriky a propracovaných hudebních postupech, ve kterých lze najít stopy matadorů, jako jsou Priessnitz či Umakart. Po šesti letech je na spadnutí nové album, které by mělo vyjít ještě před začátkem festivalu. Inverzní úterý se tedy stane dějištěm jednoho z prvních koncertů po vydání zbrusu nových skladeb.

Hothouse

Mezinárodní skupina Hothouse vznikla v hlavním městě Moravského markrabství Brně, ale později přesídlila do Prahy, kde ničí aparaturu dodnes. Toto pětičlenné těleso putuje éterem na vlně nasrané punk 'n' rollové energie v novějším nezávislém županu; při poslechu si matně vzpomenete na kapelu Ought, české harcovníky Vellocet Roll nebo na „cynické“ album Bad Music For Bad People od The Cramps. Palivem Hothouse je naléhavý chraplák, sténání trubky, hlučné kytarové aranže a skvělá rytmická sekce. Na kontě mají EP Light Was Brighter (2022) a mnoho nezapomenutelných koncertů.

Bibione

Našlapané post-punkové DIY trio Bibione potěší každého fandu hlasitých syrových kytar, minimalistické basy a strohých rytmů. Kapela se s tím prostě vůbec nesere, je to jednoduché, je to hlasité, sarkastické a hlavně zk*r@eně funkční. Zpěv občas zabloudí do vod příjemného hrdelního řevu, který jen podporuje syrový pocit poctivého nášupu. Živá vystoupení jsou barvitou směsí rozhněvané upřímnosti. Diskografie skupiny obsahuje singl Kafe je kyselý (2021), eponymní album Bibione (2021) a EP Quattro Formaggi (2023).

Cringe Prince

Představitel moderního rapového trubadúrství, který si bere na mušku společenské jevy českého veškerenstva. Texty často evokují noc, město, lekce geometrie na telefonních displejích i mentální rozklady – to vše zahaleno do příjemného nadhledu a podpořeno rozmanitými beaty kombinující starší i novější hip-hopové vlivy. Cringe Prince je zkrátka člověk, který žije, koná ale i pozoruje a bojuje s apatickým zeitgeistem svým osobitým způsobem. Dle referencí navíc udělá kalbu i z vody, takže je ideálním adeptem na poslední inverzní večírek.

Spektrum

leafur je boskovický DJ a producent, kterého cesta zavála z poklidných vln lo-fi do rozbouřených vod breakbeatu, techna, electra, ghetta a dalších žánrů. Jako producent vystupuje v rámci live electro dua chalapeño, také se věnuje pořádání tanečních večírků Sinus.

Hyňa Jahoda je nejlepší přítel člověka, archivář ostravské bohémy, nadaný marketér a DJ. Éter sobotní noci posvětí minimal technem, new beatem a EBM.

Uncxeme
Rozmanité sety Andrey Matwikov aka Uncxeme se akce od akce liší. Společnými jmenovateli jsou však žánry deep reggaeton, breakbeat, gqom a bass. Můžeme se tak těšit na velice barevnou hudební produkci.