Adam Tomáš: Nostalgie si bere vás (Zahájení festivalu)

Je to tady. Jeden ze zakládajících organizátorů Inverze, dlouholetý hudební dramaturg kulturního centra Provoz a v současnosti také oblíbený reportér Českého rozhlasu Ostrava Adam Tomáš (kterému nikdo z ostravské kulturní subkultury neřekne jinak než Klacek) již brzy vydá svou první samostatnou knihu. Po zářezech ve sborníku Harakiri (2018, Nugis Finem) a oblíbeném bedekru 111 míst v Ostravě, které musíte vidět (2022, Paseka) přichází na řadu jeho povídkový, samostatný debut Nostalgie si bere vás. Kniha je rozkročená mezi magickým realismem, světem snů, horami a obdivem k romantickým ideálům. Zapomenout však nesmíme ani na autorův svojský humor.

Nostalgie se bere vás vyjde na začátku roku 2026 v nakladatelství Paseka, na Inverzi vás čeká exkluzivní ukázka z již hotového rukopisu a beseda s autorem.

Honza Vojtko: Prostě vztahy

Že důležité vztahy v našem životě nejsou jen ty partnerské či intimní, ukazuje nejnovější kniha psychoterapeuta Honzy Vojtka. Dívá se na vztahy z širší, pro někoho možná překvapivé perspektivy: navazujeme je totiž s živými bytostmi i neživými předměty. Dovedeme si vytvořit pouto s časem, s bohem, ale podobné vazby vytváříme také k penězům a s vervou kupíme majetek.

Jak moc nás při vytváření jakýchkoli vztahů ovlivňují pouta v rámci rodiny? Proč je pro někoho práce nutné zlo a pro jiné druhý domov? Proč nás rozčilují zlozvyky některých kolegů? A můžeme vztahy nenavazovat? Na spoustu podobných otázek odpoví oblíbený psychoterapeut, popularizátor duševního zdraví a spoluorganizátor Terapie sdílením Honza Vojtko.

Filip Koryta: Poločas odpadu (Křest)

Marcel Proust a jeho Hledání ztraceného času je kanonické literární dílo. Kdo je však skutečně přečetl řádek po řádku? Proto je zde tato kniha. Abyste o svém ztraceném čase nepochybovali. Mistr České republiky ve slam poetry, hudebník a básník Filip Koryta vydává v nakladatelství Bílý Vigvam knihu podivných mikropovídek s názvem Poločas odpadu. Letitý inverzní moderátor se tentokrát ocitne na opačné straně stolu. Bude odpovídat nebo se ze zvyku ptát? A co z toho dělá jeho nová kniha? To se dozvíte na křtu!

Jan Pezda: Slunce, voda, vzduch

Zrod moderního turismu

Proč si Franz Kafka na cestu do Paříže přibalil Odol? K čemu sloužily koupací vozy? A proč se někteří romantici chtěli dívat na hory, ale nenáviděli výšlap?

Historik Jan Pezda vás ve své obrazově bohaté knize Slunce, voda, vzduch: Zrod moderního turismu vezme na pozoruhodnou výpravu do časů, kdy cestování přestalo být výsadou elity a stalo se kulturním fenoménem. V 19. století se rodí nový typ turistů – nadšených objevitelů velehor, starých hradů, kosmopolitních měst i lázeňských pokušení.

Autor rekonstruuje dobové prožitky, tělesnost cestování, kulturní střety i proměny času, prostoru a identity. Opírá se o deníky známých i zapomenutých Středoevropanů – od Palackého až po Kafku, a pozoruhodným způsobem mapuje, jak se postupně rodila čím dál větší touha po dovolené – a jak moc se (ne)lišila od té naší.

Setkání s autorem nabídne nejen vhled do začátků turismu, ale nastaví také zrcadlo dnešní společnosti, pro kterou turistika představuje masovou závislost i únik z každodennosti.

Roman Polách & Pavel Novotný: Česká fonická poezie

Jsem jenom to, co a jak mluvím…

Šedesátá léta v československé kultuře byla světová nejen v nové vlně ve filmu či v performanci a happeningu ve výtvarném umění, ale po obludných padesátých letech se i literatura pozvedá k jednomu ze svých historických vrcholů. Vzniká vlna experimentální poezie, která se orientuje na auditivní tvůrčí formy, tedy na nahrávání hlasu, jeho (de)kompozice, na hluk a ticho, materialitu a abstrakci, obecně na jazyk jakožto nezbytnou formu, která nutně utváří naši existenci.

Tuto generaci, která se rovněž intenzívně připojila do soudobé světové experimentální tvorby, představí společně s Romanem Poláchem básník, překladatel a germanista Pavel Novotný inverzním uvedením knihy Česká fonická poezie (2022).

Vedle debaty o této působivé generaci pak zazní v rámci večera dobové nahrávky fónické poezie Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře či Václava Havla.

Lenka Chýle: Raná / Deník pastýřky

Jak vyznat lásku místu, které si nechceme přivlastnit?

Lenka Chýle debutovala básnickou sbírkou Raná / Deník pastýřky, která vznikla z deníkových záznamů během několikaměsíčního pasení ovcí na stejnojmenném kopci u Loun. Záhy za ni získala nominaci na Cenu literární kritiky a pozornost jako výrazný nový hlas české poezie. V autorčině poezii se mísí dokumentární jazyk s lyrickou reflexí, syrovost se zranitelností. Tělo, krajina i zvíře se tu stávají rovnocennými aktéry. Kniha, kterou autorka sama kaligraficky dotvořila, je promyšlená a koherentní po všech stránkách: vizuálně, rytmicky i tematicky.

Klára Goldstein: Birán

Mohou vztahy fungovat i přes hranici smrti? A musí být smrt nutně hranicí? Je možné, aby úspěšná revoluce jakéhokoli rázu a rozsahu mohla být napájena z jiného zdroje než z lásky jakéhokoli rázu a rozsahu? Co všechno se zpřítomňuje, když kráčíme po dávných bitevních polích?

Autorka sbírek Falkenfrau, Deště Maierniggu a dalších představí svou nejnovější knihu, která se dá považovat za syntézu autorčiny dosavadní práce. V její nové sbírce jde bez nadsázky o všechno. A Birán? Birán je malé město v provincii Holguín ve východní části Kuby.

Představení španělské antologie současné české poezie: El vuelo lejano a lo lejos

V roce 2025 vyšla ve španělském nakladatelství Pigmalión antologie současné české poezie, která prezentuje texty 21 českých básnířek a básníků.

Jak probíhá příprava takové publikace? Jak je ve španělsky mluvících zemích vnímána současná česká literatura? Rozhovor s editorkou a překladatelkou Klárou Goldstein. Diskuze bude doplněna o krátké autorské čtení z knihy.

Alžběta Stančáková: Tvoje tvář s hebkým odrazem

Kočka za oknem a králík se šachovnicovou srstí. Simulační hry pro starší a zajištěné, spánek ministerského úředníka, úprk z vlastní svatby, přestřelka v hotelu Django. Bazén v budově zpravodajství, zapovězená noc s jelenem, ale především ta tvoje – tvář s hebkým odrazem. Alžběta Stančáková, známá doposud především básnickou tvorbou (Co s tím – Cena Jiřího Ortena a Čačak – nominace na Magnesii Literu), ve svých arabeskách přešlapuje mezi politikou a láskou.

Tomáš Hučko: Dá se na Slovensku pořád psát? (diskuze)

„Mnoho ľudí sa dnes do kultúrneho centra bojí chodiť, lebo primátor ho vykresľuje ako hniezdo hriechu a LGBTQ propagandy, kde najmä deťom hrozí morálna ujma,“ píše šéfredaktor slovenského měsíčníku Kapitál. Mnoho kroků aktuální slovenské vlády a ministerstva kultury souvisí s omezováním svobody, krácením rozpočtů a nepokrytým obsazováním nekvalifikovaných osob do důležitých funkcí. Kroky rady Fondu na podporu umenia přiměly kulturní instituce jako je festival Fraj nebo nakladatelství KK Bagala shánět prostředky skrz crowdfundingové platformy. Mluví se o regresu kulturní politiky a systematickém vytláčení literatury.

Dá se na Slovensku pořád psát? O tom budeme diskutovat právě s šéfredaktorem Kapitálu Tomášem Hučkem.

Nela Haluzová: Odplouvám, nečekej

Verše na hladině mezi intimitou a odcizením

Voda a krev. Město a příroda. Blízkost a vzdálenost. Nela Haluzová ve své debutové sbírce Odplouvám, nečekej hledá jazyk pro spáry, které se neuzavírají. Její poezie je tichá, citlivá, ale i přesná a neústupná. V jednotlivých obrazech slyšíme zurčet neklidný tok života, jehož směr můžeme jen těžko předvídat.

Sbírka představuje naléhavou výpověď o zkušenosti ženského těla i o komplikovaném soubytí člověka a přírody. Haluzová zachycuje chvíle, kdy se něha střídá s bolestí, a kdy se jazyk stává jediným prostředkem, jak vzdorovat pocitu ztrácení – sebe i krajiny kolem.

Knihy vyšla v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam a na Inverzi je slavnostně pokřtíme.

Nela Bártová: Házeliště granátů

Slova jako střepiny, jazyk jako výbuch slov

Nela Bártová ve své poezii nikdy nechodila kolem horké kaše, naopak se vždy vrhala skrz minové pole zážitků k jádru věci. Její nová sbírka Házeliště granátů je výbušnou směsí plnou večírků, každodenních dialogů i pocitů odcizení. Básně posbírané mezi milenci, opilci, tramvajemi a nočními městy působí jako fragmenty slyšené ve snu nebo při deliriu, které se čtenáři zaryjí do mozku jako střepy vybuchlého granátu.

Bártová ve svých textech kombinuje intimní záznamy svého prožívání s ironickým odstupem a groteskností, její básně oscilují mezi drásavou sebereflexí a nemilosrdným zachycením okolního světa. Lyrika se tu setkává s performancí a rytmus s disonancí.

Na Inverzi nás čeká křest této knihy, která vyšla v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam.

Jakub König / Kittchen: Vřeteno

Jakub König je známý především skrze své hudební působení pod pseudonymem Kittchen a působení v kapelách Zvíře jménem Podzim, Obří broskev ad. Mimo to je však autorem komiksů (např. kultovní komiksové stripy Anjel), blogerem, a v neposlední řadě autorem románu Vřeteno (2021, Paseka).

Na Inverzi zazní unikátní kombinace sólového koncertu a autorského čtení.

Jakub Hussar: X-Tal

Idea maker, investor, tvůrce reklamních kampaní a v neposlední řadě také úspěšný spisovatel, čerstvě oceněný Magnesii Literou za sci-fi a fantasy. Tím vším je Jakub Hussar. Jeho účastí Inverze konečně napravuje svůj dávný rest a součástí programu je tak poprvé i sci-fi. Jakub Hussar představí svou novinku X-Tal, ale určitě přijde řeč i na jeho starší bestsellery – dvoudílnou ságu Tu.

Pay Gap: Kratší konec provazu

Jak v Česku vypadá pracovní život žen a jaká jsou jejich práva na pracovišti? Jak poznat šikanu na pracovišti, jak skloubit práci a rodinu, jaké jsou výhody a nevýhody flexibility, co můžete dělat se švarcsystémem nebo jak se bránit v nepříjemných situacích? To jsou jen některé z témat, kterým se kniha odborové právničky Šárky Homfray a kariérní poradkyně Lucie Václavkové s názvem Pay Gap: Kratší konec provazu.

Peter Spafford (UK): Perception of Czech literature in the UK (diskuze)

Jak se dívají na českou literaturu britští čtenáři? Zná někdo v Leedsu Hrabala, Holuba nebo Čapka? V diskusi s britským spisovatelem, básníkem a rozhlasovým tvůrcem Peterem Spaffordem se podíváme na vnímání české literatury ve Velké Británii – od minulosti po současnost.

Řeč bude také o Peterově osobním vztahu k české poezii, festivalu české literatury, který organizoval v osmdesátých letech v Manschesteru nebo jeho knize o české historii vyprávěné skrz citace českého autorstva. Nahlédneme do britské literární a kulturní scény, konkrétně v Leedsu, a představíme Chapel FM – komunitní rádiovou stanici, kde se literatura a zvuk prolínají s místní angažovaností.

Akce proběhne v angličtině. The event will take place in English.

Peter Spafford (UK): Poetry reading

Peter Spafford je básník, spisovatel, hudebník a rozhlasový autor žijící v Leedsu, ve Velké Británii. Píše přes třicet let a jeho práce byla uvedena v divadlech, muzeích, knihovnách, na ulicích i v rozhlase a televizi. Věnuje se také spolupráci s komunitami, umělci a pedagogy. Když potřebuje být sám, usedá na lavičku v parku a píše básně. Na festivalu představí ukázky z nejnovější kolekce básní Sun Tanking.

Akce proběhne v angličtině. The event will take place in English.

Velid B. Borjen (BA)

Velid B. Borjen je vizuální umělec, básník a prozaik. Pochází z Bosny a Hercegoviny, ale dlouhodobě žije v České republice.

Na Inverzi přečte výběr ze své anglicky psané poezie.

Jonáš Zbořil: Flora

Je to hrouda, příšera, nebo dítě?

Co byste udělali, kdybyste v noci našli bytost, která nevypadá jako nic, co znáte? Připomíná kabely, šlahouny, kusy plastu i masa. Nemluví, ale dýchá. A zvláštním způsobem komunikuje se svým okolím.

Jonáš Zbořil ve svém prozaickém debutu Flora načrtává údernými a syrovými obrazy příběh Adama a Sáry – páru, který se rozhodne o nalezenou bytost postarat. Děj se odehrává v divoké periferii nazvané Step, kde lidé nechávají dožít a umřít všemožné věci, které za svého konzumního života nastřádali, a kde bují nová, neovladatelná příroda. Co začne jako akt empatie, se brzy promění ve zneklidňující příběh o současnosti, o hranicích lidskosti i o ne-místech, kde nikým nepozorován může vzniknout nový druh existence.

Literární čtení Harakiri

Čerstvá literatura, která ještě nestihla projít korekturou

Neotřelá, odvážná, bolestně upřímná i nekompromisně vtipná – taková jsou již pomalu legendární čtení Harakiri! Právě z této divoké líhně (ne)zavedených autorů se zrodila potřeba většího festivalu pro současnou literaturu – jinými slovy Inverze. A i když všichni a všechno kolem stárne, Harakiri nadále zůstává tím mladým tepajícím srdcem, které to všechno rozproudilo.

Poezie, próza, performance, ale i žánrové úlety a texty, které se vymykají kategoriím. Na pódiu se potkají debutanti, matadoři i ti, kteří svou první knihu teprve tajně nosívají v batohu nebo v poznámkách na mobilu. Všechny autory přitom spojuje radost ze psaní a odvaha mluvit vlastním hlasem.

David Miřejovský: Amerika na mušce

Na Inverzi vystoupí také známý zahraniční reportér David Miřejovský. Od roku 2012 působí v zahraniční redakci ČT. Působil v Ruska a USA a právě na základě svých amerických zkušeností, mj. s pandemií COVID19, masovými střelbami nebo volbami Biden vs. Trump, napsal knihy svých zážitků Amerika na mušce.

Jan Váňa: Sociologie (z) literatury

Když se řekne „sociologie literatury“, mnohým naskočí studený pot – jako by šlo o pokus pitvat poezii pod mikroskopem vědecké objektivity. Jan Váňa, sociolog a literární publicista působící v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, tento zažitý stereotyp obrací naruby.

V rámci diskuze se ponoříme do ohledávání hranic i možností mezi literaturou a společenskými vědami. Zda a jak může román vyprávět o nerovnostech či kulturních změnách lépe než odborná studie. A proč je pro obě strany – literaturu i sociologii – osvobozující myslet ve spojení, nikoliv v nadřazenosti. Dialog o tom, jak číst svět mezi řádky – i mezi obory.

Sára Zeithammerová: Svatá

Ženské tělo jako kolbiště sil mezi nebem a zemí.

Spisovatelka a scenáristka, která se nebojí klást složité otázky o víře, těle, vině a ženské zkušenosti. Sára Zeithammerová se narodila v USA, většinu života ale strávila v Praze. Jako scenáristka se podílela například na oceňovaném seriálu TBH, celovečerním filmu Hana nebo vlastním autorském projektu Pět let, který otevřeně tematizuje znásilnění a společenské reakce na něj. Literárně debutovala románem Stehy a na Inverzi představí svoji druhou prózu Svatá z roku 2024, v níž se volně inspirovala skutečným případem mariánského zjevení z Broumovska konce 19. století.

Miloš Hroch: Šeptej nahlas + doprovod Honzy Kašpara na kytaru

Žádný jiný hudební styl se na polistopadové změny nenaladil tak dobře jako právě shoegaze a nově nabyté svobody doprovázelo ohlušující kytarové zkreslení. Hudební novinář a autor knihy Šeptej nahlas Miloš Hroch nás ve společném pásmu s ambientním hudebníkem Janem Kašparem (Obelisk of Light) provedou snovými stezkami 90. let mezi Prahou a Londýnem, které daly vzniknout jednomu z nejvýraznějších období českého nezávislého rocku.

Tyrone Lewis (UK): Pop culture poetry (diskuze)

Co má společného Dominic Toretto nebo Avril Lavigne s poezií? Je popkultura v poezii podreprezentovaná? Můžou popkulturní reference získat pozornost publika, které by jinak poezii přehlíželo?

Why'd you have to go and make things so complicated?

Akce proběhne v angličtině. The event will take place in English.

Tyrone Lewis (UK): 2 Black 2 Furious

Tyrone Lewis je britský mistr slam poetry a videoeditor, který proměňuje kameru v nástroj básnické dokumentace. Jeho debutová sbírka Blackish zkoumá složitost různých aspektů identity. Je zakladatelem platformy Process Productions, která se zaměřuje na dokumentaci poezie a mluveného slova. Jeho dílo je hravým mixem popkultury, humoru a vážných témat.

Na Inverzi přečte především básně ze své sbírky 2 Black 2 Furious.

Akce proběhne v angličtině. The event will take place in English.

KONCERT: Branko’s Bridge

Čtveřice mladých hudebníků z Prahy s poměrně tradičními nástroji, ale netradičním přístupem k muzice. Kytary, klávesy, syntezátory, baskytara, překvapivě řízný vokál a bicí se kroutí pod tlakem někdy vzdálených žánrů, zejména psychedelic rocku, disca a post punku. Kapela však nespoléhá na škatule a šuplíčky. Zapojuje i zasněné vály s moderní aranží a zvukem. Navíc jsou kluci více než schopní rozbouřit moře publika svými živelnými výstupy. Jen pro zajímavost, kapela je pojmenovaná podle mostu v Bělehradě a historky, ve které figurovaly zlomené končetiny a špinavé spodní prádlo. Pokud dorazíte, určitě vám ji poví.

Daniela Fischerová

Legendární autorka pohádek, která umí čarovat se slovy i bez kouzelné hůlky. Na svém kontě má desítky knih pro děti, od klasických pohádek až po současné, moderní příběhy jako Tetovaná teta nebo Pohoršovna.

Petr Šesták: Cesta je pes

Jak vypadá lidské cestování očima psa? Jaký pán, takový pes. A když páníček vyrazí na cestu po Evropě, musí ho jeho čtyřnohý přítel věrně doprovázet. Nebo spíš trpělivě sedět vzadu v autě. Pes Barnabáš je vypravěčem cestopisu, který nás zavede z Horoměřic u Prahy do Paříže, na pobřeží Atlantského oceánu a přes Španělsko, Portugalsko a Itálii až na Balkán.

Za věhlasnými ostravskými kavárnami s Petrem Ligockým

Literární procházka Ostravou i minulostí…

Délka: cca 120 minut

Sraz: Jiráskovo náměstí (Kuří rynek)

Vydejte se s básníkem, ostravským knihovníkem a literárním guru Petrem Ligockým na procházku po ostravských kavárnách – místech, kde se už od počátku 20. století s oblibou scházeli zámožní podnikatelé a obchodníci, aby zde střádali své četné profesní a jiné plány, ale též aby svou přítomností přispěli k vytvoření neopakovatelné atmosféry s nevšední elegancí, jež dokázala zapůsobit na nejednoho tvůrčího ducha.

I když by se mohlo zdát, že Mekkou předválečného českého kavárnictví musela být Praha, pravdou je, že největší koncentrací kavárenských podniků se mohla v období před druhou světovou válkou pyšnit právě Ostrava.

Víte, ve které zdejší kavárně jste mohli pravidelně narazit na známého českého básníka Josefa Kainara? Víte, ve kterém ze zdejších podniků se scházeli pověstní místní chachaři nebo kde přesně se zrodil jeden z nejprůkopničtějších ostravských literárních časopisů? Vydejte se s námi po stopách vybraných předválečných ostravských kafebarů a zaposlouchejte se do příběhů spisovatelů s těmito místy už navždy spjatých.

Procházka se koná ve spolupráci s Knihovnou města Ostravy.

Jiří Pasz: Páchat dobro

Zůstane po nás více dobra, nebo zla?

Na Inverzi přivítáme také světoběžníka, novináře, dokumentaristu, fotografa a humanitárního pracovníka Jiřího Pasze, který se dlouhodobě věnuje tématům lidských práv, duševního zdraví a mezinárodního rozvoje. Jako humanitární pracovník působil v Ugandě, Nepálu nebo Vietnamu, kde dokumentoval příběhy lidí na okraji společnosti. Ve své zatím poslední knize Páchat dobro: Reportáže o odvaze pomáhat (2024) představuje neokázalé hrdiny, lidi, kteří nehledají slávu, ale chtějí pomáhat. Čekají vás poutavé příběhy z celého světa, které dokazují, že i ten nejmenší čin může pozitivně změnit budoucnost.

Miroslav Hlaučo: Letnice

Oceňovaný spisovatel, divadelní režisér i farmaceut. To vše i mnohem více je Miroslav Hlaučo – literární kometa posledních dvou let, o jehož románu Letnice museli slyšet i zarytí nečtenáři. Hlaučo je čerstvým držitelem Magnesie Litery za prózu a také za knihu roku. Jeho debut, inspirovaný magickým realismem, se překládá (nejen) po celé Evropě a nemůže chybět ani na Inverzi.

Claire Hynes (UK): Writing the self through history

Jak porozumět vlastní historii skrze psaní? Britská spisovatelka Claire Hynes otevře osobní i literární témata spojená s identitou, ženskými právy a dědictvím kolonialismu. V rozhovoru se zaměříme na hledání vlastních kořenů, prostor, který si ženy musejí v historii i současnosti vybojovávat, a na to, jak může být psaní nástrojem osobního i společenského sebepoznání.

Společně budeme mluvit o eseji Writing Whiteness: Room, návaznosti na Virginii Woolf a současném autorčině knižním projektu, který vyrůstá z její osobní genealogie a britsko-karibské zkušenosti. Diskuse se dotkne také tvůrčího psaní jako oboru, který je ve Velké Británii pevnou součástí univerzitního života. Jak může psaní pomoci pochopit sebe, vlastní místo ve světě, i historii, která nás formovala?

Akce proběhne v angličtině. The event will take place in English.

Claire Hynes (UK): Short story reading

Claire Hynes je britská prozaička, autorka esejí a divadelních monologů. Její texty zazněly v rádiu BBC i na jevištích v Manchesteru, publikuje v prestižních literárních časopisech. V souvislosti se svým výzkumem tvůrčího psaní uvedla dokument BBC World Service My Granny, The Slave (2022). Vyučuje tvůrčí psaní na University of East Anglia. Na Inverzi přečte úryvek ze své prózy.

Akce proběhne v angličtině. The event will take place in English.

Iva Hadj Moussa: O čem sní stárnoucí bílí muži

Kolik boomerských frustrací ze současného světa může vyřešit láska k heavy metalu?

Psychoterapeutka, publicistka a spisovatelka, která píše s humorem, ironií, ale i pochopením. To je Iva Hadj Moussa. Českou literární scénu zaujala svými romány, které s nadhledem pitvají bolestivá témata současnosti. Po oceňované Havířovině (2022) přichází s románem Těžké duše, v němž sleduje partu padesátníků, kteří se snaží přežít krizi středního věku a vlastní frustrace – ideálně s kytarou v ruce a stálým přísunem piva.

V její poslední knize přitom nejde jen o mužskou melancholii a naštvanost – Těžké duše jsou smutně zábavným portrétem generace, která zjistila, že už ji tak trochu ujel vlak, ale stále vyčkává na nástupišti.

Paseka Petra Hrušky: Radovan Lipus, Josef Straka a Yvetta Ellerová

Těžko se popisuje pocit, když procházíte temným lesem a před vámi se zničehonic vyjeví sluncem prosvícená paseka.

Jedním z tradičních vrcholů festivalu Inverze je literární soirée Paseka Petra Hrušky – výjimečný pořad, v němž se autoři setkávají s publikem tváří v tvář, bez uhlazených gest, zato se srdcem na talíři. Letos na Paseku dorazí „neklidná“ trojice hostů, lidé, které něco každou chvíli nutí sbalit se a vyrazit. Pořád někde jinde, v pohybu mezi světy – ale pro tuto jednu podstatnou chvíli spolu v Ostravě:

Radovan Lipus – divadelní a filmový režisér, ale také autor scénářů a básní, cestovatel, obdivovatel i ctitel architektury a kavárenský povaleč, který stojí za legendární sérii Šumná města.

Josef Straka – básník a prozaik z rodu „chodců“, ale také moderátor a organizátor literárního života, psycholog, milovník vína. Jeho existenciální texty oscilují na pomezí žánrů a rezonují v melancholickém rytmu dnešní společnosti.

Yvetta Ellerová – zpěvačka, autorka hudby i poezie, metalofonistka, terapeutka a ostravská občanská aktivistka. Její tvorba je propojením slova, hudby a terapie.

KONCERT: Market

Kapela vyrazila dveře české alternativní scény hned dvakrát. Poprvé byla beranidlem debutová deska Art Star, po druhé EP A Certain Beauty. Žánr kapely bychom pojmenovali jako Market, neboť si jen horkotěžko vybavíme uskupení, které by se jejich zvuku blížilo. Žánrově nevyhranění, místy ujetě entropičtí, ale přesto chytlaví. Pokud jste rozmrzelí z všudypřítomné jednotvárnosti a myslíte si, že vás v hudbě již nic nepřekvapí, neměli byste si nechat ujít závěr festivalu Inverze. Market budou hrát věci z připravované desky, které je zatím možné slyšet jen na koncertech – a těch mají jako šafránu. Jejich nový set zatím slyšela pouze hrstka lidí, ale reakce byly vždycky stejné. Něvěřícné kroucení hlavou, euforické pocity a zrychlený srdeční tep.