Slunce zapadající nad ostravským obzorem, v dálce halda Ema, Nová radnice a další dominanty naší postindustriální metropole – to vše při poslechu současné básnické tvorby ostravských bardů Petra Hrušky a Ivana Motýla. Poetičtější zahájení festivalu si nedokážeme představit…
Bonvivánské uskupení vedené zpěvačkou s charismatem lesní víly. Tato kapela funguje relativně krátce a přece dostatečně dlouho, neboť to, co vás čeká během poslechu, je již teď nadčasové. V ČR snad nenajdete nikoho s tak unikátním hlasem, přičemž instrumentální sekce podtrhuje celou lo-fi apoteózu a rozkmitává estetické pohnutky nitra. Doporučujeme všem lidem, kteří se nebojí rozněžnělých myšlenek a vzpomínek na pohodové letní podvečery se slastně zlatavým horizontem protínající zorné pole.
Tohoto cenami ověnčeného prozaika a básníka netřeba blíže představovat. Jáchym Topol přečte ze své knihy překladů Trnová dívka – horor a humor doby kamenné. Čekají vás drsné i jímavé příběhy, útržky mýtů, kusy nadpřirozena a folklor původních praobyvatel severní Ameriky. To vše s jejich svébytnou a mnohdy dosti krutou poetikou.
Fregata rozjíždí se v dálku do moře širého… Poplujte s námi do dob velkých pravd a básníků-revolucionářů. Před 100 lety se československá avantgardní umělecká síla spojila v levicově orientovaném svazu Devětsil, z něhož vzešlo mnoho významných jmen naší literatury.
Komentovaný pořad s předními literárními vědci Kateřinou Pioreckou a Romanem Poláchem se bude věnovat soudobém kulturnímu kontextu První rebubliky a intelektuálnímu pozadí vzniku tohoto jedinečného seskupení. V rámci programu také zazní básně Karla Teigeho, Jaroslava Seiferta, Artuše Černíka, Vítězslava Nezvala a dalších, a to v originálním přednesu herce Divadla Petra Bezruče Milana Cimeráka.
Středeční hudební jednohubka pohladí mlsnější povahy svým experimentálním charakterem. Amplituda se rozkmitá v grove jazzových frekvencích, které však nejsou nikdy pevně dány. Energický kvartet, který se nebojí vykročit z komfortní zóny jednoho žánru, dokáže vyrazit dech virtuozitou a místy se vyskytující syrovostí, která je bližší spíše tvrdším uskupením. Jako bonus můžeme uvést, že jsou členové kvartetu naklonění zahrát si s kýmkoliv, kdo o to bude mít zájem. Jinými slovy se bude jamovat – stát se tak může naprosto cokoliv.
Autorské čtení v místech, která inspirovala vznik jednoho z nejúspěšnějších českých románů současnosti? Zážitek na celý život! V rámci inverzního čtvrtku jsme pro vás přichystali čtení autorky Karin Lednické z jejího románu Šikmý kostel, a to přímo v kulisách kostela Sv. Petra z Alkantary v Pohornické oblasti Karvinska, který své přízvisko získal vlivem necitlivé hornické činnosti. Do kostela vypravíme společné autobusy, které budou vyjíždět z centra našeho festivalu na nábřeží.
Příběh oceňovaného románů je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románové tvorbě zpracovány. Autorka svým strhujícím vyprávěním otevírá třináctou komnatu české historie.
Povrchní lidské vztahy, drásavá nevraživost a svět, ve kterém je člověk definován svým pracovním výkonem… Autoři Igor Malijevský, Jan Škrob a Pavel Zajíc ve své současné tvorbě reflektují život v době kapitalistické a přináší do české literatury fenomén korporátního života se všemi svými zkratkami a úskalími.
Igor Malijevský nedávno vydal prózu Otevřený prostor (2019), která je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného světa korporátu. Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka.
Pavel Zajíc napsal sbírku básní nazvanou příhodně Peníze (2018), kde tematizuje život, který už nelze vést bez firemní politiky, hromadných mailů, teambuildingu a hlavně bez peněz, jež představují způsob komunikace i formu bytí.
Jan Škrob se ve své druhé básnické knize Reál (2018) zabývá napětím mezi skutečností a fikcí. Napětím, v jehož třecích plochách sociálních rolí a nenaplněných ambicí ztrácíme tvář a schopnost porozumět světu kolem, zatímco jsme vláčeni fatální linearitou času: „znovu tě rozbolela hlava nevíš co chceš / další den likviduješ establishment / zlatou kartou vrtačkou úsměvem […]“.
Jedna z nejvýraznějších postav současné mladé generace českých spisovatelů. Výrazné pozornosti se mu dostalo díky beletrizovanému životopisu známého fotografa Františka Drtikola nazvanému Dějiny světla (2013), který získal Cenu Evropské unie za literaturu.
Poslední autorova kniha, Možnosti milostného románu si získala zájem čtenářské obce i odborné kritiky v podobě nominace na Magnesii Literu. Němec v této autobiografické fikci tematizuje vztah dvou lidí – Niny a svého románového já – a zkoumá podobu lásky v digitálním věku. Na jedné straně nabízí intimní pohled do vztahu dvou mladých lidí, na straně druhé polemizuje nad obrazem dnešní společnosti a životních hodnot v rozkolísané době 21. století.
Může spadnout mořská panna do černé díry a pokud ano, jak by to asi znělo? Pojďme to zjistit, neboť v lidské mysli je možné naprosto cokoliv. Tak na nás působí Sekvoye – jako sonda do nitra lidských pochodů, do nitra společnosti, měst, lesů a betonu. Texty tohoto rapového uskupení jsou hodny abstraktního ponoru, až na samotný prapočátek nepojmenovatelného a agresivní syntetický doprovod k tomu bezprecedentně vybízí. Nebojte se tedy proniknout do hloubky, neboť bez hledání nic neztratíte, ale už vůbec nic nenajdete.
Jedna z nejnutnějších kapel české hudební bublaniny. Branko's Bridge jsou jako kanon namířený proti hudebnímu chcípáctví české melancholie, která ještě donedávna dominovala a její dozvuky jsou cítit dodnes. V době, kdy se rocková muzika plácá v jakémsi přeartovaném eklekticismu najednou někdo skočil z Brankova mostu v Bělehradě – zaneřádil si trenky, pochroumal tělo a doslova objevil název kapely. Jejich nekompromisnost, oddanost a radost vnáší do jejich hudby obrovskou dávku autentičnosti. Šlapající rocková kapela, která to sází bez zbytečných zatáček . Přímý výstup do nebe, anebo katabáze? V obou případech je to kapela, která s člověkem pohne.
V nočních hodinách pátečního večera se odebereme z velkorysých prostor klubu Dock, do jeho sklepení. V tomto skromnějším prostoru zvaném Otvor pak vygraduje hotová oslava elektronické hudby a tance v podání dua Maxbe. Tento event slouží k tomu, abyste na sebe zapomněli, nechali se před prahem Otvoru, vpili se do dominující jednoty příjemných beatů a protančili troje střevíce. K poslechu předem vám tentokrát nic poskytnout nemůžeme, musíte se nechat překvapit.
Chcete vědět, jak mistr ČR ve slam poetry tvoří své texty a performance? Chcete proniknout do tajů jeho umělecké tvorby a přestat se konečně bát vystupovat před lidmi? Pak je tento skvělý workshop určen právě vám!
Počet volných míst: 12
Registrace nutná zde
Pouze pro akreditované návštěvníky festivalu @Inverze 2020.
Slam Poetry je specifický styl básnického přednesu. Jeho podoba není přesně ukotvena jasnými pravidly, v principu ale platí, že přednes musí být natolik sugestivní, jímavý či zábavný, aby dosáhl největšího ohlasu v publiku, povětšinou shromážděného v baru. Přednášený text může být předem připravený, eventuálně přímo na jevišti čtený nebo může být tvořen na místě, nicméně obsah výstupu je vždy autorský.
Ani na letošní Inverzi nemůže chybět naše klasická dopolední nadílka živého vinylového mixování. Není lepší začátek toho nejvýživnějšího dne Inverze než s pohodovou hudbou a skvělým jídlem. Nábřeží zkrátka najede na tu správnou festivalovou atmosféru už dopoledne. Kafe, dortík a chill.
Přednáška oceňovaného autora a nakladatele Martina Reinera o TIMOvi, hvězdách světového street artu a graffiti literatuře.
Street artista, výtvarník a básník TIMO je brněnská legenda. Loni vydaný reprezentativní průřez jeho více než dvacetiletým působením ve veřejném prostoru vzbudil v Brně velikou pozornost. Galerií tohoto v anonymitě žijícího umělce jsou zdi brněnských domů, často paneláků, zdejší podchody, silniční nadjezdy, trafostanice.
TIMO je senzitivní uličník, jenž umí psát otazníky způsobem, který burcuje a křičí... a kniha b jako brno je skvělou ukázkou jeho nevšední schopnosti dojmout i znepokojit jediným slovem.
Jak překonat dlouhotrvající představy o vlastní historii? Lze pomocí filmu nebo divadelní hry přimět diváka, aby ji začal vnímat jinak? Je umění nástroj proti konvenčnímu výkladu dějin? Režisér a scénárista Václav Marhoul a dramatik Tomáš Vůjtek jsou známí tím, že si ve svých dílech neberou servítky a jejich rekonstrukce historických události jde často proti proudu. Co je k tomu vede? Jak tento svůj zápas proti tradičnímu pohledu na dějiny vnímají?
Jak bude vypadat budoucí soužití robotů a lidí? Dokáže umělá inteligence nahradit člověka v jeho výsostných vodách: ve schopnosti soucitu, předvídání a vcítění se do partnera? Jak budou lidé trávit svůj denní čas, pokud mnoho profesí a zaměstnání dokáží realizovat roboti a umělé inteligence? A co na to Velký bratr? Jaké možnosti svobodného života budou lidé mít, když budou nadnárodní korporace disponovat drtivou většinou jejich intimních a životních dat? Divadlo Feste na motivy RUR Karla Čapka.
Albert Čuba ve své literární prvotině odhaluje zákulisí provinčního divadla i každodenní problémy jeho herců. Činí tak na základě vlastních zážitků a s pořádnou dávkou humoru. Svým čtenářům názorně ukazuje, že aby se z člověka nestal morous, nesmí mu chybět nadhled.
Letošní Inverzi zakončíme vzkříšením jedné ostravské legendy. Tím je literární pořad Paseka Petra Hrušky, který za dobu své více než tříleté existence hostil na 139 literátů ze všech koutů naší republiky i mimo ni. A letos máte neopakovatelnou možnost ji zažít s námi!
Na mimořádnou inverzní Literární Paseku si básník a literární vědec Petr Hruška pozval dva literáty, kteří patří k těm vůbec nejzajímavějším tvůrcům současnosti:
Spisovatelku Biancu Bellovou, jejíž román Jezero získal Cenu Evropské unie za literaturu a stal se i Knihou roku Magnesia Litera.
Překladatele a publicistu Josefa Rauvolfa, díky jehož převodům beatnické klasiky nás ohromuje dílo Kerouackovo (Cena Josefa Jungmanna za překlad Vize Codyho), Burroughsovo, Bukowského a dalších.
Budou to vnitřní světy dvou nepominutelných tvůrců, viděné v nově otevřeném Provozu u řeky.
Poezie vs. show! Slam poetry exhibice na Inverzi, kde nebudou chybět špičky současné slamové scény!
Co je to slam? Performativní žánr přednesu autorské poezie. Žádné kostýmy. Ani rekvizity. Vlastní text. Nebo improvizace. Dojetí! Smích? Dekadence?! A body publika! Slam!
Vystoupí:
Dr. Filipitch / mistr ČR 2017
Miško Krakovský / mistr SK 2019
Jirka Juráň / vicemistr ČR
Dan Kunz / finalista MČR
Caledon / finalista MČR
Ing. Puding / finalista MČR
Moderuje slamový guru, věhlasný překladatel a pedagog Bob Hýsek
Afterparty, kterou nechceš propásnout. 🍋 Dravý ostravský projekt kombinuje elektroniku s živými nástroji. Syrové zvuky energií nabitých citrusů tepající v dunivém rytmu. Každý koncert provází dávka improvizace a vizuální show v podobě hypnotických projekcí. Kluci nezapřou svoji žánrovou neukotvenost a slibují temnou směs techna a dalších stylů. Připravte své sluchovody na pořádné Disco reznor.