26. srpna – 31. srpna 2024
Kulturní centrum Provoz a další místa v ostravském centru
Slovo. Stojí na začátku každého příběhu.
Diverzita. Objevte nevšední literární formy i autory.
Souvislosti. Poznejte moderní literární trendy.
Literatura. Začíná to na papíře, ale mnohdy to na něm nekončí.
Více o Inverzi →
Jak překonat dlouhotrvající představy o vlastní historii? Lze pomocí filmu nebo divadelní hry přimět diváka, aby ji začal vnímat jinak? Je umění nástroj proti konvenčnímu výkladu dějin? Režisér a scénárista Václav Marhoul a dramatik Tomáš Vůjtek jsou známí tím, že si ve svých dílech neberou servítky a jejich rekonstrukce historických události jde často proti proudu. Co je k tomu vede? Jak tento svůj zápas proti tradičnímu pohledu na dějiny vnímají?
Autorské čtení v místech, která inspirovala vznik jednoho z nejúspěšnějších českých románů současnosti? Zážitek na celý život! V rámci inverzního čtvrtku jsme pro vás přichystali čtení autorky Karin Lednické z jejího románu Šikmý kostel, a to přímo v kulisách kostela Sv. Petra z Alkantary v Pohornické oblasti Karvinska, který své přízvisko získal vlivem necitlivé hornické činnosti.
Příběh oceňovaného románů je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románové tvorbě zpracovány. Autorka svým strhujícím vyprávěním otevírá třináctou komnatu české historie.
Letošní Inverzi zakončíme vzkříšením jedné ostravské legendy. Tím je literární pořad Paseka, který za dobu své více než tříleté existence hostil na 139 literátů ze všech koutů naší republiky i mimo ni. A letos máte neopakovatelnou možnost Paseku zažít s námi! Zvučná jména hostů, které si básník a literární guru Petr Hruška přizval, brzy odtajníme. Už nyní vám však můžeme říct, že se máte na co těšit.
Jak bude vypadat budoucí soužití robotů a lidí? Dokáže umělá inteligence nahradit člověka v jeho výsostných vodách: ve schopnosti soucitu, předvídání a vcítění se do partnera? Jak budou lidé trávit svůj denní čas, pokud mnoho profesí a zaměstnání dokáží realizovat roboti a umělé inteligence? A co na to Velký bratr? Jaké možnosti svobodného života budou lidé mít, když budou nadnárodní korporace disponovat drtivou většinou jejich intimních a životních dat? Divadlo Feste na motivy RUR Karla Čapka.
Tohoto cenami ověnčeného prozaika a básníka netřeba blíže představovat. Jáchym Topol přečte ze své knihy překladů Trnová dívka – horor a humor doby kamenné. Čekají vás drsné i jímavé příběhy, útržky mýtů, kusy nadpřirozena a folklor původních praobyvatel severní Ameriky. To vše s jejich svébytnou a mnohdy dosti krutou poetikou.
Jedna z nejvýraznějších postav současné mladé generace českých spisovatelů. Výrazné pozornosti se mu dostalo díky beletrizovanému životopisu známého fotografa Františka Drtikola nazvanému Dějiny světla (2013), který získal Cenu Evropské unie za literaturu.
Poslední autorova kniha, Možnosti milostného románu si získala zájem čtenářské obce i odborné kritiky v podobě nominace na Magnesii Literu. Němec v této autobiografické fikci tematizuje vztah dvou lidí – Niny a svého románového já – a zkoumá podobu lásky v digitálním věku. Na jedné straně nabízí intimní pohled do vztahu dvou mladých lidí, na straně druhé polemizuje nad obrazem dnešní společnosti a životních hodnot v rozkolísané době 21. století.